|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...
|
|
|
Transformace náhradní rodinné péče v Česku.Pohled liniových pracovníků.
Beranová, Barbora ; Kaňák, Jan (vedoucí práce) ; Bravená, Noemi (oponent)
Práce s názvem Transformace náhradní rodinné péče v Česku. Pohled liniových pracovníků se venuje sociálne-právní ochráne detí se zámerením ná náhrádní rodinnou peci á umisťování nejmládsích detí do ustávní výchový. Dále se venuje význámným zmenám z predeslých novel v letech 2006 á 2012 á popisuje áktuální novelu c. 363/2021 Sb., která nábýlá ucinnost od 1. 1. 2022, pricemz nekterá ustánovení vejdou v ucinnost od 1. 1. 2025. To se týká uzákonení vekove hránice trí let pro umístení do ustávního zárízení. Ve výzkumu býl tedý brán vetsí zretel práve ná deti ve vekove skupine 0 - 3 roký. Temá se bezprostredne dotýká prácovníku+ první linie, á to tím, ze prácují prímo s rodinámi á detmi á podávájí návrhý soudu. Prácovníci OSPOD provádejí setrení v rodinách, podávájí návrhý k soudu, vedou spisovou evidenci á táke drzí pohotovost, ábý i po prácovní dobe býl nekdo dostupný v prípáde náleháve situáce. Jsou soucástí státní správý á týkájí se jich nektere konfliktý, ktere sebou práce v urednickem ápárátu nese, nápríklád nepruznost sýstemu nebo nedu+verá á nemotivovánost klientu+. Výzkum se opírál o teorii liniových prácovníku Micháelá Lipskýho, respondenti potvrzováli svými odpoveďmi teze týkájící se chronický nedostátecných zdroju+ v podobe personálního podstávu ná urádech á cásove nárocnosti práce. V rámci...
|
|
|
Problematika kojeneckých ústavů pohledem Kingdonovy teorie tří proudů
Adámková, Kateřina ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zrušením kojeneckých ústavů v České republice. Jejím cílem je najít a popsat momenty, které k rozhodnutí přestat umisťovat děti do tří let věku do ústavní péče vedly. Kojenecké ústavy jsou tématem, které se v české společnosti i politice diskutovalo velmi dlouhou dobu. Kojenecké ústavy i přes jejich značnou kritiku přežily tři různá volební období. Kojenecké ústavy se nakonec podařilo právně zrušit pozměňovacím návrhem novely o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2021. Práce nahlíží pod pokličku veřejné politiky v Poslanecké sněmovně i mimo ni za pomocí Kingdonovy teorie tří proudů. Výzkum je veden kvalitativně, jelikož práce hledá klíčové momenty nastolování agendy, prosazování návrhu i motivy politického rozhodování očima čtyř poslanců, kteří se na celém procesu podíleli a zástupkyně jedné neziskové organizace, která výrazně ovlivnila průběh celého procesu. Navíc obsahuje analytickou práci se stenozáznamy a dalšími veřejně politickými dokumenty. Práce odpovídá na otázku jedinečnosti posledního pokusu, který ho odlišuje od všech předchozích.
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Trýznová, Anna ; Elischer, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pěstounské péče na přechodnou dobu. Jedná se o nejmladší z forem náhradní rodinné péče v našem právním řádu. Uzákoněna byla v roce 2006, kdy byla zamýšlena jako alternativa pro umisťování dětí do kojeneckých ústavů. Téma je zkoumáno především z hlediska české platné právní úpravy, ale rovněž je poskytnuto srovnání se zahraniční zkušeností s tímto institutem - konkrétně s právní úpravou Velké Británie. Práce je pomyslně rozdělena na teoretickou část a část praktickou, kterou tvoří poslední kapitola, v níž jsou zařazeny parafrázované rozhovory s osobami, které se v rámci svých profesí s pěstounskou péčí na přechodnou dobu přímo setkávají. Začátek práce pojednává o historickém pozadí náhradní péče o dítě se zaměřením na pěstounskou péči. Vývoj pěstounské péče je zmapován od svých počátků ve starověkém Řecku a Římě, až po recentní proces reformy náhradní rodinné péče završený rozsáhlými legislativními změnami, které nabyly účinnosti k 1. 1. 2014. Současné vnitrostátní, unijní i mezinárodní právní úpravě přechodné pěstounské péče je věnována druhá kapitola. Zde je rovněž připomenuta relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva a analyzována rozhodovací praxe českého Ústavního soudu. Aby byl výklad o pěstounské péči na přechodnou dobu kompletní, byla do...
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Trýznová, Anna ; Elischer, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pěstounské péče na přechodnou dobu. Jedná se o nejmladší z forem náhradní rodinné péče v našem právním řádu. Uzákoněna byla v roce 2006, kdy byla zamýšlena jako alternativa pro umisťování dětí do kojeneckých ústavů. Téma je zkoumáno především z hlediska české platné právní úpravy, ale rovněž je poskytnuto srovnání se zahraniční zkušeností s tímto institutem - konkrétně s právní úpravou Velké Británie. Práce je pomyslně rozdělena na teoretickou část a část praktickou, kterou tvoří poslední kapitola, v níž jsou zařazeny parafrázované rozhovory s osobami, které se v rámci svých profesí s pěstounskou péčí na přechodnou dobu přímo setkávají. Začátek práce pojednává o historickém pozadí náhradní péče o dítě se zaměřením na pěstounskou péči. Vývoj pěstounské péče je zmapován od svých počátků ve starověkém Řecku a Římě, až po recentní proces reformy náhradní rodinné péče završený rozsáhlými legislativními změnami, které nabyly účinnosti k 1. 1. 2014. Současné vnitrostátní, unijní i mezinárodní právní úpravě přechodné pěstounské péče je věnována druhá kapitola. Zde je rovněž připomenuta relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva a analyzována rozhodovací praxe českého Ústavního soudu. Aby byl výklad o pěstounské péči na přechodnou dobu kompletní, byla do...
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Trýznová, Anna ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pěstounské péče na přechodnou dobu. Jedná se o nejmladší z forem náhradní rodinné péče v našem právním řádu. Uzákoněna byla v roce 2006, kdy byla zamýšlena jako alternativa pro umisťování dětí do kojeneckých ústavů. Téma je zkoumáno především z hlediska české platné právní úpravy, ale rovněž je poskytnuto srovnání se zahraniční zkušeností s tímto institutem - konkrétně s právní úpravou Velké Británie. Práce je pomyslně rozdělena na teoretickou část a část praktickou, kterou tvoří poslední kapitola, v níž jsou zařazeny parafrázované rozhovory s osobami, které se v rámci svých profesí s pěstounskou péčí na přechodnou dobu přímo setkávají. Začátek práce pojednává o historickém pozadí náhradní péče o dítě se zaměřením na pěstounskou péči. Vývoj pěstounské péče je zmapován od svých počátků ve starověkém Řecku a Římě, až po recentní proces reformy náhradní rodinné péče završený rozsáhlými legislativními změnami, které nabyly účinnosti k 1. 1. 2014. Současné vnitrostátní, unijní i mezinárodní právní úpravě přechodné pěstounské péče je věnována druhá kapitola. Zde je rovněž připomenuta relevantní judikatura Evropského soudu pro lidská práva a analyzována rozhodovací praxe českého Ústavního soudu. Aby byl výklad o pěstounské péči na přechodnou dobu kompletní, byla do...
|
|
|
Kojenecké ústavy a mimoústavní péče
FERDANOVÁ, Michaela
Problematika transformace Kojeneckých ústavů a mimoústavní péče je velmi rozsáhlá a složitá. Vše se odvíjí od kritiky ČR od OSN za velký počet dětí umístěných v kojeneckých ústavech. Reakcí na tuto kritiku je transformace (rušení) Kojeneckých ústavů a mimoústavní péče, které by měla odpovídat Slovenskému vzoru. Bakalářská práce má čtyři hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapování současného počtu kojeneckých ústavů a jejich počty dětí zde hospitalizovaných ve třech krajích České republiky a na Slovensku. Druhým cílem bylo zjištění počtu zrušených kojeneckých ústavů v České a Slovenské republice. Třetím cílem bylo zjištění, komu byly děti svěřeny po zrušení kojeneckého ústavu. Čtvrtým cílem bylo zjištění celkového počtu dětských center v České republice. Vedlejší cíle zahrnovaly zjištění počtu profesionálních pěstounů ve třech krajích ? Jihočeský, Jihomoravský a Západočeský a na Slovensku. Dále, výsledky dotazníkové ankety mezi studenty ZSF JČU a pracovníků OSPODU na otázky transformace a náhradní rodinné péče v ČR.Diskusní části práce je rozdělena na několik tematických okruhů.Pro metodickou stránku práce je doporučeno uvažovat skupinu názorů prezentovaných v dotazníkové akci, tj. studenty ZSF JČU a pracovníky Sociálně právní ochrany dětí. Lze předpokládat, že obě skupiny budou více či méně ovlivňovat řešení současné i budoucí problematiky kojeneckých ústavů, náhradní rodinně péče, apod. Kriticky je také nutno se stavět k tzv. cizím vzorům. ČR má řadu specifických rysů odvoditelných z vývoje společenského i ekonomického. Vhodný se jeví pouze příklad Slovenské republiky, která měla podobný vývoj. Přístup k problematice na Slovensku lze hodnotit i jako vzorový pro ČR. Rovněž transformace tam probíhá již od roku 1993/5 a je soustředěna pouze na jediné ministerstvo.Značná část diskuse je věnována informaci o Profesionální rodině na Slovensku, kde jsou jak pojetí tak zkušenosti příkladné pro ČR. Podle výsledků ankety i mého souhlasného názoru je potřeba částečně modifikovat nároky na vzdělání profesionálních pěstounů, protože tato forma zaměstnání je velice náročná, vyžadující velmi široký rozsah vědomostí i zkušeností, a výrazně se lišit od rekvalifikačních kursů běžného typu. Nejčastějším důvodem k umístění dítěte do ústavu se jeví dle literatury, anketních výsledků i mého vlastního názoru nefungující rodina, která se projevuje jako selhání některého člena či členů rodiny v nedostatečném naplňování některých nebo všech jejích základních funkcí, v menším procentu špatná sociální situace rodiny, a závislost matky na drogách či alkoholu. Jde o následování vzorce chování, který dávají rodiče dětí dětem a tento vzorec chování děti později následují jako normální příklad.
|
host ::
RSS.